Hostěradice – Štítary- 2 : 2 (2:0)

Hostěradice – Štítary- 2 : 2 (0:2)

V sobotu zajížděl náš dorost na zápas do dalekých Hostěradic a znovu jako je to již pravidlem s žáky v základní sestavě. Začátek zápasu a vlastně také větší část zápasu byl domácí tým lepším mužstvem a hned od první minuty hrozili hlavně po stranách zálohy a středovým útočníkem. Naše obrana řešila situace velice špatně a pouze díky gološovi se nám dařilo držet čisté konto. Kluci si zřejmě mysleli, že tým, který minule vysoko prohrál v Mikulovicích jednoznačně přejedou, ale ti hráči, které jsem já viděl v Hostěradicích měli svoji kvalitu a naše obrana a záloha to měla poznat. Bohužel nepomohla ani důrazná domluva trenéra a tak po našich faulech, kdy obránci místo bránění útočili a záložníci byli pouze jako přihlížející, zahrával soupeř několik nebezpečných přímých kopů z těsné blízkosti. Naštěstí je vždy golman celkem bezpečně a kryl. Nám nezbylo než spoléhat na rychlé protiútoky. Jeden z nich se naskytl Turkovi v polovině první půle, kdy po samostatném průniku tváří v tvář golmanovi nezakončil chytře (jednoduchá klička), ale volil střelu, která se mu nepovedla a nastřelil dobře vyběhnutého golmana. Soupeř byl stále více na balonu, ale v závěru poločasu jsme se dostali více do hry, ale stále jsme nebyli schopni vymyslet chytřejší přihrávku nebo zakončení. Naštěstí v 35 minutě si pěkně zaběhl za obranu Šimka D. a skákavý balon poslal profesionálně nádherným lobem za záda vyběhnutého golmana. Těsně před koncem poločasu si na rohový kop znovu zaběhl na delší tyč Šimka D. a přesnou střelo z první poslal míč k tyči za záda golmana a my vedli 2:0 i když popravdě řečeno pro domácí to bylo hodně kruté. Po přestávce musel střídat Aleš N. s Ondrou Špačkem a do zápasu šli další dva žáci Franta Cejpek a Peha. Tímto jsme vyčerpali veškeré střídaní a vstoupili do utkání s tím, co nejdéle držet skóre o dvě branky. Tato taktika však selhala hned na začátku poločasu, kdy si na centr za obranu zaběhl domácí útočník a prostřeli našeho golmana. I potom měl soupeř více ze hry, ale obrana pracovala o poznání lépe a do žádné vyložené šance soupeře nepustila. Naopak jsme to byli my, kdo jsme rychlými protiútoky mohli přidat více gólů, ale to by musel Honza Turků a Jirka Brabec při zakončení více přemýšlet a neukvapovat se .Naopak to byl zase soupeř, který 10 minut před koncem zápasu po sporném faulu kopal penaltu, kterou proměnil a vyrovnal na 2:2. Paradoxně po tomto gólu jsme se nadechli my k závěrečnému tlaku a soupeře neskutečně zatlačili a sahali po vitězné brance možná i proto, že jsme se s bodem nechtěli smířit a tak jsem z pozice stopera vytáhnul na střed zálohy Patrika Trnku, který svou zarputilostí a tahem na bránu vytvářel šance pro naše útočníky, ale bohužel ani Šimka D., ani Brabec či Turek už slibné šance do góĺu nedotáhli. Především šance Brabce chtěla větší důraz a dotlačit balón za čáru třeba pupkem. Vzhledem k vývoji utkání jsem z bodem nespokojený, ale mohli jsme i prohrát.

Jako pozitivum vidím návrat Ondry Špačka po zranění do sestavy. Sice vydržel pouze 45 minut, ale je vidět, že s ním na hřišti to bude lepší. Přeji mu a doufám, že brzo vydrží celých 90 minut. Jako negativum vidím to, že se do brány trefuji pouze hráči věkově ještě žáci (dnes 2x Dominik Šimka) a dorostenci jsou daleko za mým očekáváním. Na tom budeme muset na trenále zapracovat.

Šimka