Křepice – Štítary A - 2:2 (1:1)

Křepice – Štítary A - 2:2 (1:1) 

Roupec, Golomb

V sobotním odpoledni jsme zavítali na nejhorší sportoviště v naší skupině na hřiště do Křepic. To co jsme viděli předčili všechny naše nejhorší obavy. Ač bylo vidět, že se pořadatelé snažili připravit plochu jak nejlépe umějí (bylo posekáno na krátko :-) )  něco takového jsem už dlouho neviděl. Neskutečně tvrdý, hrbolatý, malý povrch, kde tráva střídá hlínu. Ale na druhou stranu jedině na tomto terénu jsou domácí schopni urvat nějaké body. Bohužel naši kluci ač byli upozornění na taktiku soupeře, která spočívá v těsném bránění pokutového území v devíti lidech a nakopávanými balóny hraji na velice nebezpečného hrotového útočníka, nedokázali si poradit v klíčových situacích gólově. Začátek zápasu vypadal asi tak, že my jsme se snažili kombinovat na terénu, na kterém to nebylo možné a soupeř čekal na jeho chvíli, kdy bude moci vyslat pas na jediného útočníka. A přesně to se taky stalo. Stále mi není jasné jak to naši záložníci mysleli, když kombinací vytlačili útočníky na hranici velkého vápna a pak již nebylo možné poslat kvalitní přihrávku za obranu. A tak jsme sice měli obrovskou převahu v poli ale naše šance končili na přehuštěné obraně a nebo naší nemohoucností zakončit jinam, než na ruce golmana a tak přišel trest, kdy zmiňovaný útočník rozjel ojedinělou akci, přihrál na úplně volného záložníka, kterého jsme nechali (hráči si asi mysleli, že se nemůže nic stát) zcela volného a ten střelou k tyči překonal našeho golmana. To bylo přesně to, co se nemělo stát a na co jsme hráče upozorňovali. Jestli bylo do té doby těžké překonat beton na velkém vápně tak od té doby to bylo ještě těžší. Na štěstí kluci pochopili, že jedině útoky po krajích a ne středem mohou vést k úspěchu a po jednom takovém centru z kraje na nabíhajícího Roupce ten zakončil do prázdné brány a bylo to 1:1. Nevím co řekl trenér hráčům o pauze, ale hra po půlce byla ještě horší než v první půlce. Znovu tentokrát středoví obránci nepochopitelně tahali balóny středem nebo stříleli z velké vzdálenosti místo toho, aby rozdávali balony do krajů. Ke všemu ještě přišel zcela zbytečný faul a následnou technicky kopnutý přímí kop skončil v naší bráně. V ten moment se soupeř ještě více zatáhl do obrany a my marně dobývali přehuštěné pokutové území. Bohužel jsme ke všemu zmaru ještě přidali neuvěřitelně naivní a nezodpovědné bránění středu hřiště a jediného útočníka, což se nám mohlo šeredně vymstít, když v jediné jeho šanci druhého poločasu (nutno řící vyložené do prázdné brány) nastřelil pouze tyč (jinak to byl nejlepší hráč utkání z obou stran a klobouk dolů, kolik toho oběhal a vybojoval). Naštěstí zase po akci z kraje hřiště (tam jsme měli hrát celé utkání, divné že to nikdo z hráčů nedokázal aplikovat v zápase) jsme deset minut před koncem vyrovnali. Bohužel ale to bylo vše a další gól ač jsme měli obrovskou převahu a soupeř už byl na pokraji sil jsme nepřidali. Osobně si myslím, že si soupeř remízu zasloužil za neuvěřitelnou obětavost v bránění, ale na druhou stranu nevím, koho může takový fotbal a na takovém terénu každý druhý zápas bavit. My jsme předvedli nejhorší výkon podzimu (sice chyběl Koch a gološ, ale zase se po zranění vrátil Roupec a Böhm, jehož vystoupení bylo hlavně pro mě velkým zklamáním a bylo vidět, že dlouho nehrál) a pokud si hráči neuvědomí, že není slabého soupeře a i týmy s chvostu soutěže dokáží brát body, můžeme ztratit body také v neděli v Havraníkách. Soupeři jsem pogratuloval k zisku bodů a rychle jsem opustil tento stánek a jsem rád, že už sem nemusím.

Jinak na kraji hřiště jsem viděl hromady hlíny tak snad domácí plánují rekonstrukci hrací plochy, což bych jim přál.

Šimka