Micmanice – Štítary A - 1:0 (1:0)

Micmanice – Štítary A

1:0 (1:0)

Po nepovedeném zápase doma se Slupí jsme zajížděli do Micmanic, které v posledních kolech mají problémy se sestavou. Opak byl však pravdou v tomto zápase. Okamžitě jakmile jsme přijeli bylo z počtu domácích rozcvičujících se na hřišti zřejmé, že hráčů mají dost. Do brány se pro absenci všech golmanů postavil dorostenec a naše sestava v poli měla na výběr to nejlepší s pěti náhradníky. Zápas se od začátku vyvíjel v náš prospěch a dá se říci, že jsme soupeře nepouštěli do vážnějších akcí. Bohužel v 20 minutě zahrávali domácí ojedinělí trestný kop, který hráč umístil za zeď a s přispěním našeho beka tento tečoval balón pod tělem golmana a my prohrávali 1:0. Tento moment jakoby naše hráče zaskočil a do naší hry se vloudila nervozita, která s postupujícím časem ještě narostla. Na hráčích byla vidět chuť výsledek otočit a tak začal koncert neproměněných stoprocentních šancí. První zahodil Pepa, který se hrnul sám na gološe, ale než se rozmyslel jak zakončí stačil se vytlačit mimo zakončení. V zápětí měl podobnou šanci Molík a hned po něm Franta, ale počínali si podobně. Poločas jsme tedy prohráli a v kabině si řekli co a jak na druhou půli. Ta začala našim náporem a zahazováním jedné gólovky za druhou. Postupně se do hry dostalo všech pět náhradníků, kteří sice hru oživili, ale kýžený gól nikdo nevstřelil. Postupně k tomu měli blízko jak Robin tak Patrik nebo Jarda, ale každý z nich zcela nepochopitelně místo střeli do prázdné brány hledal ještě lépe postaveného spoluhráče, jako by se báli vzít osud do svých rukou. Jestli že jsme si na začátku zápasu mysleli že v Micmanicích nemůžeme prohrát tak s postupem zahozených šancí už i diváci nevěřili v otočení zápasu. Ke konci zápasu udeřili jedinou šancí druhé půle domácí , kteří po rohu dopravili balón do sítě, ale branka nebyla uznána, protože balón od rohového praporku na čas opustil hřiště. Dál se už nic mimořádného nestalo a tak jsme prohráli a tím si značně zkomplikovali konec soutěže.

Naše hra byla příliš křečovitá a byla vidět až přehnaná snaha přihrát spoluhráči aby nikdo nemohl říci, že nehraju kolektivně.

PS: nejlepší hráč utkání Ruda Zikmund