Štítary – Šatov - 3: 2 (2:1)

Štítary – Šatvov - 3: 2 (2:1)

Kandus, Špaček, Turek

Zápas ze silným soupeřem jsme na domácím  hřišti zvládli a po delší době si zaslouženě připsali všechny tři body. Zápas jsme začali velice svižně a hlavně naše záloho pořádně provětrávala obranu hostí. V tu dobu soupeř nevěděl kam dřív skočit a nám se dařilo jak kombinovat tak rychlostně předčít soupeře. Do vedení jsme se dostali po rohovém kopu, na který si naběhl Kandus a kolínkem zakončil k delší tyči. Tímto mu gratuluji k jeho premiérovému gólu. Za nedlouho potom předvedl na hranici šestnáctky povedené uvolnění a ještě lepší zakončení Špaček a my vedli 2:0. Pak jsme nechali soupeři možnost snížit, když si gološ neporadil s lehkou střelou hostů, která Jirkovi proklouzla pod rukou do brány. Ještě těsně před koncem poločasu měl neuvěřitelnou příležitost Špaček, který z malého vápna přestřelil prázdnou bránu. Druhý poločas se nesl v duchu nepřesností na obou stranách a moc fotbalové krásy nenabídl. Soupeři se ale podařilo vyrovnat, když domácí stopér přišel při útočení o balón a ke všemu ještě domácí bek po získání balónu volil malou domů, kterou vystihl hostující útočník, udělal gološovi kliku a zakončil do prázdné brány. Naštěstí se tentokrát kluci nechtěli s remízou spokojit a začali více běhat. Škoda jenom, že několik parádních průniků nedokázal Turek zakončit gólově a tak přišla situace těsně před koncem kdy byl po zpracování balónu  nedovoleně sražen k zemi v pokutovém území Cejpek a nařízenou penaltu (která se netradičně kopala dvakrát) dvakrát proměnil Turek. Soupeř se pak místo soustředění na hru začal hádat s rozhodčím a tak už nebyl schopný gólově odpovědět a my slavili vítězství. Penaltu jsem osobně neviděl (byla na druhé straně hřiště), ale dle vyjádření diváků byla jasná. Dělám už fotbal dlouho a rozumím frustraci hostů, ale takový je někdy fotbal, kolik takových penalt se kope, kolik se jich kopalo proti nám nebo proti Šatovu, ale pořád se nedokážeme nad toto povznést, když o výsledek by mělo jít až v druhé řadě, tedy myslím hlavně u mládeže.

Klukům děkuji, že to nevzdali a bojovali až do konce.

Šimka